Jaké dokumenty potřebujete k prodeji nemovitosti

Máte po ruce list vlastnictví a starou kupní smlouvu. Zdá se vám, že máte všechno připravené. Pak se ale ozve zájemce s dotazem na energetický štítek, tedy na průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Nebo zjistíte, že budete muset od SVJ vyžádat potvrzení o dluzích. Najednou zjišťujete, že jen kupní smlouva nestačí.

Jaké podklady si připravit před prodejem

Některé podklady si necháváte hlavně proto, abyste ověřili právní nebo stavební stav nemovitosti. U jiných vám zákon stanoví konkrétní povinnost. A další se objeví jen za určité situace, třeba když je nemovitost zastavená nebo pronajatá.

Návrh kupní smlouvy, úschovy nebo předávacího protokolu si můžete připravit dopředu. Jejich konečné znění se ale vždycky odvíjí od konkrétního kupujícího a dohodnutých podmínek.

U stavebních podkladů si dejte pozor na jednu věc, kterou lidé běžně pletou: povinnost dokumentaci uchovávat, kterou řeší stavební zákon, a povinnost předat kupujícímu příslušné doklady, která vychází z občanského zákoníku, jsou dvě různé povinnosti. Rozdíl mezi nimi si rozebereme dál.

Podívejte se, jak jednotlivé dokumenty do téhle trojice zapadají a kdy je řešit:

Místo otázky „mám všechny dokumenty?” je proto užitečnější rozlišit tři věci: co potřebujete ověřit, co vám ukládá zákon a co se připraví až později.

S jakými dokumetny začít

Začněte současným stavem v katastru. Aktuální list vlastnictví ukáže evidovaného vlastníka a zápisy, které mohou být pro prodej významné: zástavu, služebnost, plombu. Jejich přesný význam si ale nedomýšlejte podle pár slov ve výpisu.

Výpis získáte za úhradu v Dálkovém přístupu pro neregistrované uživatele, bez předchozí registrace u ČÚZK. Listinně ho získáte také na pobočce Czech POINT. K vyhledání stačí katastrální území a číslo listu vlastnictví. Bezplatné Nahlížení do katastru poskytuje jen vybrané údaje, není to totéž co úplný výpis, a samotné listiny ze Sbírky listin z něj nestáhnete.

Vedle aktuálního stavu se může hodit i nabývací titul, tedy starší kupní nebo darovací smlouva, případně rozhodnutí, na jehož základě jste nemovitost získali. Může objasnit okolnost, kterou dnešní list vlastnictví přímo neukazuje. Při běžném dalším převodu ho ale katastr automaticky nevyžaduje jen proto, že jste podle něj kdysi nemovitost nabyli; vkladovou listinou bývá nová kupní smlouva.

Pokud ho doma nemáte, může být uložený ve Sbírce listin katastru. Elektronickou kopii lze podle popisu ČÚZK vyhledat podle celého čísla řízení v dálkovém přístupu po přihlášení Identitou občana a úhradě; Sbírka listin není anonymní stahování. Když se kopie online nenajde, obraťte se na příslušné katastrální pracoviště. Dostupnost každé historické listiny přitom nikdo nezaručuje.

Dokumenty k prodeji bytu

U bytu neřešíte jen jednotku samotnou. Část podkladů získáváte od SVJ, tedy společenství vlastníků jednotek, nebo od správce: hlavně potvrzení podle § 1186 občanského zákoníku, které se týká vymezených dluhů spojených s vaší jednotkou, a PENB, který bývá zpracovaný pro celý dům.

Potvrzení podle § 1186 nemusí znamenat nulový dluh

Při prodeji bytu se běžně mluví o „potvrzení o bezdlužnosti SVJ”. Zákon to ale formuluje přesněji. Při převodu jednotky přecházejí na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu: příspěvky na správu domu a pozemku, plnění spojená nebo související s užíváním bytu a zálohy na tato plnění. Přechází ale jen ty, které nabyvatel měl a mohl zjistit. Právě k tomu slouží potvrzení podle § 1186 odst. 3: převodce jím dokládá, jaké dluhy podle odstavce 2 existují, případně že žádné nejsou.

Dokument tedy nemusí potvrzovat jen „nulový dluh”. Může uvádět, jaké relevantní dluhy skutečně jsou. Osobou odpovědnou za správu domu je SVJ, pokud vzniklo, jinak správce. Za dluhy, které na nabyvatele přešly, převodce této osobě ručí. Potvrzení proto neberte jako pouhou formalitu, ani jako přehled všech závazků společenství.

Vyžádejte si ho s předstihem, podobně jako PENB. Na rozdíl od PENB tu ale zákon nedává pevný počet dnů, jen požadavek, aby ho osoba odpovědná za správu domu vydala bez zbytečného odkladu. V žádosti označte konkrétní jednotku a plánovaný převod a kopii žádosti si uložte. Pokud potvrzení nedostanete, nezaměňujte nečinnost správce za potvrzení nulového dluhu. Podle § 1186 odst. 3 se má za to, že nabyvatel nemohl příslušné dluhy zjistit, pokud je nemohl zjistit z potvrzení nebo pokud osoba odpovědná za správu potvrzení bez zbytečného odkladu nevydala, přestože o něj byla požádána. Jde o pravidlo pro posouzení zjistitelnosti dluhů, ne o jejich zánik nebo potvrzení bezdlužnosti.

Prohlášení vlastníka a jeho změny

Prohlášení vlastníka se hodí tehdy, když potřebujete doložit, co přesně k bytu právně patří, třeba právní režim sklepa nebo parkovacího místa. Tuhle otázku podrobně řeší článek Co se prodává s bytem nebo domem.

Pracujte s aktuálním zněním včetně relevantních změn; starší kopie bez dodatků nemusí stačit. O kopii požádejte SVJ nebo správce. Podle uložení ji lze dohledat i ve Sbírce listin katastru: informaci o tom, kde je úplné znění prohlášení uloženo, vede katastr u příslušného listu vlastnictví.

Zálohy, vyúčtování a podklady k domu

Kupujícímu se navíc hodí i praktické podklady od SVJ: aktuální zálohy, poslední vyúčtování, informace o případném úvěru domu nebo plánovaných opravách. Pevně daný seznam povinných příloh pro to neexistuje. Pro konkrétní prodej ale mohou být tyto informace důležité: díky nim si kupující udělá reálnější představu o nákladech na bydlení a vy neskrýváte známé skutečnosti, které mění obraz nákladů nebo stavu domu.

Jako vlastník jednotky máte právo nahlížet do smluv a účetních dokladů týkajících se správy domu a pozemku a pořizovat si z nich kopie. Náklady domu, jeho úvěr a dluhy konkrétního převodce přitom nejsou jeden údaj. Potvrzení podle § 1186 není přehledem financování celého SVJ.

PENB při prodeji bytu nebo domu

Průkaz energetické náročnosti budovy řešíte u bytu i u domu podle prakticky stejných pravidel, proto to probereme na jednom místě.

Ten barevný štítek, co visí na chodbách nebo se objevuje v inzerátech, je jen kousek celého průkazu. Podle zákona o hospodaření energií PENB obsahuje ještě protokol, ne jen tu grafiku. Platí deset let od vyhotovení. Kratší dobu vydrží jen tehdy, když se na budově provede větší změna, tedy zásah na víc než čtvrtinu plochy obálky budovy, nebo se změní způsob vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody. Nová kuchyň se do toho nepočítá, ať vypadá jakkoli nákladně. Než sáhnete po starším průkazu, ověřte datum a to, jestli se skutečně týká vaší budovy a co se s ní od té doby dělo. A ještě jeden důležitý rozdíl: spotřeba podle vyúčtování a energetická náročnost podle průkazu jsou dvě různá čísla.

Kdy průkaz předložit a kdy předat

Tohle rozlišení bývá matoucí, přitom zákon ho rozlišuje přesně. PENB nebo jeho kopii předložíte možnému kupujícímu před uzavřením smluv týkajících se koupě. Průkaz nebo jeho kopii mu pak předáte nejpozději při podpisu kupní smlouvy. Energetická třída se navíc musí objevit v inzerátu hned od začátku, takže s uvedením třídy nečekejte na poslední chvíli u předávacího protokolu. Stačí vám průkaz nebo jeho kopie v zákonném rozsahu, ověřovat ji nemusíte.

Zákon navíc rozlišuje, kdo za co odpovídá: vlastník celé budovy, SVJ nebo správce na jedné straně, vlastník jednotky na druhé. Prodáváte byt? Jste vlastník jednotky, a k průkazu se obvykle dostanete přes správu domu.

Žádost SVJ: kdy platí 30 a kdy 60 dnů

Tahle lhůta stojí za zvláštní pozornost, protože se v ní snadno chybuje. Má SVJ nebo správce průkaz už hotový? Musí vám ho na žádost vydat do 30 dnů. Nemá ho ještě? Pak má na jeho předání 60 dnů.

A teď to hlavní: tahle lhůta neběží vám vůči kupujícímu. Běží SVJ nebo správci vůči vám, jako vlastníkovi jednotky, který o průkaz požádal.

Žádost proto podávejte tak, abyste to později dokázali, nejlíp písemně, s dokladem o odeslání nebo doručení. Bez něj se pak těžko dokazuje, kdy lhůta začala běžet.

Příklad z praxe: prodáváte byt a chcete ho nabídnout příští týden, jenže PENB jste od SVJ zatím nevyžádali. Napíšete jim tedy písemně a zároveň se zeptáte, jestli průkaz náhodou nemají už hotový. Podle toho poběží třicetidenní nebo šedesátidenní lhůta, ne proto, že by inzerát musel čekat, ale proto, že tolik má SVJ na to, aby vám průkaz vydalo. Pokud se ani po žádosti nic neděje, nastupuje náhradní řešení, o kterém je řeč dál.

Co dělat, když průkaz přes písemnou žádost nedostanete

Když vám PENB na písemné vyžádání nikdo nevydal, § 7a odst. 7 zákona o hospodaření energií dovoluje nahradit ho vyúčtováním za elektřinu, plyn a tepelnou energii za poslední tři roky. Musí to být skutečná vyúčtování, žádný odhad podle záloh. Žádost i podklady si uschovejte, ať máte čím náhradu doložit.

V tomhle náhradním režimu navíc nemusíte v inzerci uvádět klasifikační třídu podle § 7a odst. 3 písm. c).

Jedna věc si ale pamatujte: tohle platí jen pro vlastníky jednotek. Prodáváte rodinný dům? Tímhle způsobem chybějící PENB nevyřešíte.

Co uvést v inzerátu a co řeší zprostředkovatel

Pro zprostředkovatele platí zvláštní pravidlo, které se týká jen jeho: pokud od vás nedostane grafickou část průkazu, musí v inzerci napsat nejhorší možnou třídu, tedy G. Neberte to ale jako svolení nechat na PENB rezignovat a napsat do inzerátu G sami. Je to povinnost zprostředkovatele, ne úleva pro vás. A grafická část, co vidí zájemci v inzerátu, je jen zlomek toho, co je v celém průkazu, který jednou předáte kupujícímu.

Výjimky: starší budova, malá budova a další režimy

Pravidla pro dům jsou podobná jako pro byt, jen s vlastními výjimkami.

První: budova postavená a naposledy větší změnou dotčená před 1. lednem 1947, a to za podmínky, že se na tom s kupujícím písemně dohodnete. Obě podmínky musí platit zároveň, jen rok výstavby nestačí. Nejde o to, že by se PENB mohla vzdát jedna strana sama za sebe, a starší bytový dům z toho automaticky nevypadává, zákon mluví o budově nebo její ucelené části.

Druhá výjimka běží zcela samostatně: budova s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m². Počítá se ale celá budova, ne byt, který prodáváte. Byt o 45 metrech ve větším domě se do téhle výjimky nevejde, i když je sám mnohem menší.

Další výjimky se týkají třeba kulturních památek nebo budov v památkové rezervaci. U chaty nebo jiné stavby pro rodinnou rekreaci samotné slovo „chata” nestačí, potřebujete, aby se užívala jen část roku a měla odhadovanou spotřebu nižší než čtvrtinu spotřeby při celoročním bydlení. Tohle jsou nejběžnější situace, ne úplný výčet.

Kde získat průkaz a jak ověřit jeho použitelnost

Průkaz pro celou budovu platí i pro její ucelenou část, tedy typicky pro byt. Pokud tedy prodáváte byt, nejdřív zkuste sehnat průkaz, který už dům má, než rovnou objednáte nový jen pro jednotku. Samostatný průkaz pro ucelenou část budovy jde zpracovat jen tehdy, když má vlastní zdroj tepla nebo chladu nezávislý na zbytku domu, nebo samostatně měřenou a centrálně regulovanou dodávku energie (§ 7a odst. 9).

Pokud dům použitelný průkaz nemá, obraťte se na energetického specialistu se skutečným oprávněním, najdete ho v registru MPO. Hledejte konkrétně oprávnění ke zpracování průkazů, ne obecné energetické poradenství.

Ztratili jste kopii? Zkuste nejdřív SVJ, správce nebo toho, kdo průkaz původně zpracoval. MPO vám může při doložení vztahu k budově pomoct zjistit, kdo to byl, ale veřejnou výdejnou kopií podle adresy to není. A i kdybyste starou kopii našli, sama o sobě nedokazuje, že dnes ještě platí.

Dokumenty k prodeji domu

U rodinného domu přibývá ke vlastnictví ještě stavební historie. A právě tady se dvě různé povinnosti snadno zamění, proto je potřeba je od sebe oddělit.

Uchování a předání dokumentace jsou odlišné povinnosti

Realitní kanceláře často opakují, že bez předání stavební dokumentace kupujícímu hrozí pokuta až 400 000 Kč. Stavební zákon ale ukládá něco jiného: povinnost dokumentaci uchovávat.

Podle § 167 písm. d) vlastník uchovává po dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci, dokumentaci provádění nebo skutečného provedení stavby včetně geodetické části, případně pasport stavby, a k tomu rozhodnutí, souhlasy a další důležité doklady. Uchovávat je lze i elektronicky. Dokumentace má přitom odpovídat skutečnému provedení podle vydaných povolení, takže u pozdějších úprav domu je potřeba prověřit i jejich podklady.

Porušení téhle povinnosti může být přestupkem vlastníka. Podle § 302 odst. 3 a odst. 7 písm. a) lze uložit pokutu až 400 000 Kč. Je to horní hranice za konkrétní porušení povinnosti dokumentaci uchovávat, ne automatická pokuta za každý prodej, u kterého chybí jedna příloha.

Předání kupujícímu má jiný právní základ. Občanský zákoník ukládá prodávajícímu odevzdat doklady vztahující se k prodávané věci a rozlišuje doklady potřebné k převzetí a užívání od dalších smluvených dokladů; u nemovitostí se tato pravidla podle § 2131 použijí přiměřeně. Co přesně z toho, co doma uchováváte, se má kupujícímu předat, se posuzuje podle okolností konkrétního prodeje. Sepište proto, které podklady ke konkrétnímu domu předáváte a kdy. Povinnost dokumentaci uchovávat a povinnost předat kupujícímu příslušné doklady jsou dvě různé věci, jedna se z druhé nevyvozuje automaticky.

Bez aktuální dokumentace navíc riskujete spor o vady: vady dokladů mohou být podle okolností relevantní a kupující může uplatňovat nároky z vadného plnění. Neplatí ale rovnice „chybí dokument, tedy sleva z ceny”. Před prodejem proto porovnejte, co doma máte, se skutečným stavem domu, a ověřte, zda máte podklady i k pozdějším větším změnám.

Stavební deník nemá stejnou dobu uchování

Pro stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě stanoví § 167 písm. c) jinou dobu než pro projektovou dokumentaci: deset let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí, a pokud se kolaudace nevyžaduje, od dokončení stavby nebo zařízení.

Nesplývá to tedy s celoživotní dobou uchování dokumentace. U staršího domu neznamená chybějící deník sám o sobě porušení povinnosti. Dochované relevantní podklady ale předejte, kupujícímu i vám ušetří dohady o tom, co se na domě kdy dělalo.

Chybějící dokumentace a pasport stavby

Nejprve zjistěte, zda chybí jen vaše kopie. Zeptejte se předchozího vlastníka, zpracovatele dokumentace a příslušného stavebního úřadu. V žádosti uveďte adresu, parcelu, katastrální území a dokument, který hledáte; doložte své oprávnění a ověřte postup nahlížení nebo vydání kopie.

Když se dokumentace u legálně existující stavby vůbec nedochovala nebo neodpovídá náležitému stavu, řešením je pasport stavby, zjednodušená dokumentace zachycující dnešní skutečný stav. Podle § 245 stavebního zákona k tomu stačí, aby stavba byla řádně povolená, nebo aby povolení podle tehdejších předpisů nevyžadovala; obě situace se pro účely pasportu považují za legální.

Pasport není jen jednoduchý náčrt. Obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci, takže jeho zpracování objednáte u projektanta nebo jiné osoby splňující § 156 odst. 2 stavebního zákona. Vlastník ho pak předkládá stavebnímu úřadu k ověření; úřad může jeho pořízení také nařídit.

Pozor: pasport řeší chybějící dokumentaci u stavby, jejíž existence je z hlediska stavebního práva legální, ať už byla řádně povolena, nebo povolení podle tehdejších předpisů nevyžadovala. Pokud si ale nejste jistí, zda byla přístavba nebo jiná změna provedena bez potřebného povolení, samotný pasport tuhle otázku nevyřeší. Stavba nebo její změna provedená bez potřebného povolení má vlastní režim, dodatečné povolení stavby, který přesahuje rámec tohoto článku. Potřebné je doložit legální vznik domu, jeho změny a povolené užívání v příslušném režimu; název i dostupnost konkrétní historické listiny se přitom u starších staveb liší.

Pozemky prodávané s domem: kdy potřebujete geometrický plán

U pozemků, které prodáváte s domem, začněte znovu současným stavem v katastru a katastrální mapou. Pokud jde o víc navazujících parcel, ověřte si přesně, které z nich mají být součástí převodu.

Prodáváte-li celou existující parcelu v jejích současných hranicích, nový geometrický plán obvykle nepotřebujete. Jinak je to u prodeje nově oddělované části parcely.

Příklad: z pozemku o výměře 2 000 m² převádíte nově vymezených 800 m². Nové hranice musí být geometricky vymezené, geometrický plán je tu nedílnou součástí vkladové listiny.

Sám o sobě ale neřeší celý postup dělení pozemku podle stavebního zákona, jen jeho technickou stránku. Povolení dělení nebo scelení pozemků je jiná otázka.

Geometrický plán se přitom neřeší jen při dělení. Podle zamýšleného zápisu může být potřeba i pro vymezení práva jen k části pozemku. Než jej objednáte, nechte si potvrdit, jaký podklad konkrétní zápis vyžaduje.

Pokud v nabídce uvádíte, že je pozemek vhodný k určité výstavbě, nespoléhejte jen na druh pozemku zapsaný v katastru. Ověřte aktuální územně plánovací podklady. K záměru na konkrétním pozemku lze u stavebního úřadu požádat o předběžnou informaci; není to povolení stavby, ale vyjasní výchozí otázky. Podobně opatrně pracujte i s tvrzeními o přístupu nebo inženýrských sítích: co v nabídce uvedete, měli byste umět doložit.

Kdy budete potřebovat další dokumenty

Základní podklady k bytu nebo domu a jeho pozemkům nemusí stačit, pokud do prodeje vstoupí další okolnost.

Zastavená nemovitost: jaké podklady potřebujete

Je-li nemovitost zastavená, připravte si zástavní a úvěrové listiny a podklady od zástavního věřitele podle dohodnutého způsobu prodeje. Má-li se úvěr doplatit, vyžádejte si vyčíslení k potřebnému datu a podmínky návazného výmazu zástavního práva. Přesný seznam se liší podle věřitele. Banky svůj postup obvykle popisují, ale praxe jedné z nich není obecným pravidlem. Prodej se zástavou také nemusí vždy znamenat splacení dluhu a zánik zajištění. Ověřte si zároveň, zda není sjednaný samostatný zákaz zcizení nebo zatížení.

Pronajatá nemovitost: nájemní smlouva a další podklady

Je-li nemovitost pronajatá, připravte aktuální nájemní smlouvu se všemi dodatky a k tomu praktický přehled jistoty, nájemného, záloh, plateb a vyúčtování. Při změně vlastníka přecházejí práva a povinnosti z nájmu v zákonném rozsahu; u povinností nad rámec zákona záleží i na tom, zda o nich nabyvatel věděl, proto je konkrétní obsah smlouvy podstatný. Kupující potřebuje o nájmu vědět; co se s ním po změně vlastníka děje dál, je samostatné téma.

Zastoupení při prodeji nemovitosti

Necháváte-li za sebe jednat zmocněnce, připravte plnou moc. Nerozhoduje počet vlastníků, ale to, jestli se některý z nich nechává takto zastupovat. Je-li účastník vkladového řízení zastoupen zmocněncem, přikládá se plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Provádí-li se vklad na základě veřejné listiny a zmocněncem je osoba, která ji sepsala, podpis zmocnitele nemusí být úředně ověřen. Plná moc se ale přikládá i v této situaci. U podpisu kupní smlouvy hlídejte také rozsah zmocnění a odpovídající formu.

Zákonné zastoupení ani jednání statutárního orgánu se stejnou plnou mocí neprokazuje. Prodává-li právnická osoba, doložte identifikaci a způsob jednání. Výpis z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku se přikládá, nelze-li jej získat bezplatně dálkovým přístupem v češtině. Nevyžaduje se však, pokud je vkladová listina veřejnou listinou.

Prodej nemovitosti nezletilého

Prodává-li se nemovitost nebo podíl nezletilého dítěte, za které jednají rodiče, požadavek souhlasu soudu stanoví přímo § 898 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku. Souhlas soudu se ale neodvíjí jen od výše kupní ceny; zákon ho vyžaduje pro samotné právní jednání, a konkrétní podmínky pak posuzuje soud. Včas ověřte potřebné soudní rozhodnutí a kdo bude dítě zastupovat; při střetu zájmů může být nutný opatrovník. Konkrétní rozsah souhlasu může ovlivnit rozhodnutí soudu podle odstavce 3. Tyhle podklady řešte před plánovaným dokončením převodu, ne až při podání návrhu na katastr.

Dokumenty, které vznikají až s konkrétním kupujícím

Do seznamů dokumentů k prodeji se často řadí i rezervační smlouva, kupní smlouva, smlouva o úschově, návrh na vklad nebo předávací protokol. Mají ale jinou roli než list vlastnictví, PENB nebo stavební dokumentace: jejich konečný obsah vzniká podle konkrétního kupujícího a dohodnutých podmínek, i když pracovní návrh můžete mít připravený dřív.

• Rezervační smlouva dává smysl, až když máte konkrétního zájemce a dohodnuté základní podmínky. Povinným krokem každého prodeje není.
• Kupní smlouva patří k samotnému převodu a vyžaduje písemnou formu.
• Úschova kupní ceny se dokumentuje podle zvoleného způsobu vypořádání. Jeden pevně daný typ pro všechny neexistuje.
• Návrh na vklad lze připravit spolu se smlouvou; při podání k němu musí být připojena vkladová listina a podmíněné přílohy. U smluvního prodeje je vkladovou listinou typicky kupní smlouva. Formulář i přehled příloh najdete na stránkách ČÚZK.
• Předávací protokol se dokončuje podle skutečného předání: zachycuje třeba stav nemovitosti, počet klíčů, odečty měřidel nebo předané dokumenty. Sám o sobě není podmínkou nabytí vlastnického práva.

To je taky důvod, proč u běžného prodeje nemovitosti evidované v katastru samotný podpis kupní smlouvy vlastnictví ještě nepřevádí. K tomu dochází až zápisem do katastru. Právní účinky provedeného vkladu se přitom váží k okamžiku, kdy návrh došel katastrálnímu úřadu, ne ke dni předání klíčů.

Proto se vyplatí držet dvě skupiny odděleně: před prodejem dohledáváte podklady k nemovitosti, s konkrétním kupujícím se pak připravují dokumenty samotného převodu.

Co si připravit, než nemovitost nabídnete k prodeji

Než zveřejníte inzerát, projděte si dokumenty, které se k nemovitosti vztahují. U každého si poznamenejte, zda ho už máte, potřebujete ho dohledat, nebo vznikne až při jednání s konkrétním kupujícím.

Ne všechno musíte mít připravené hned. Důležité je vědět, co vám chybí, kde to získáte a kdy to budete potřebovat.

Časté otázky

Zdroje a upozornění

Článek vychází z právních předpisů a úředních informací ověřených při redakční kontrole dne 14. září 2026. Odkazy na zákony, metodiky a další zdroje najdete přímo u jednotlivých částí textu. Vycházeli jsme zejména z občanského zákoníku, stavebního a katastrálního zákona, zákona o hospodaření energií a z informací ČÚZK, MPO, HZS ČR a dalších příslušných úřadů.

Jaké dokumenty budete při prodeji skutečně potřebovat, záleží na konkrétní nemovitosti, jejím právním a stavebním stavu i na podmínkách převodu. Text proto slouží jako obecná orientace a nenahrazuje individuální právní nebo technické posouzení.

Pokud řešíte nepovolené stavební úpravy, nejasné vlastnické vztahy, zastoupení, výjimku z PENB nebo podmínky banky či jiného věřitele, ověřte konkrétní podklady ještě před podpisem smlouvy.

Autor: Redakce Vaše nové bydlení